Žula

Žula neboli granit je pravděpodobně nejznámější horninou. Souvisí s tím i její české jméno, které je odvozeno od německého Sohle, jež lze přeložit jako podklad či podloží. Tyto šedavé, žlutavé nebo do červena zbarvené horniny tvořené především křemenem, slídou a živci, tedy zrny, z čehož je odvozeno označení granit, jsou nejběžnějšími horninami kontinentální zemské kůry a tvoří i podstatnou část povrchu České republiky. 

Granity jsou takzvané hlubinné vyvřeliny. Žulové magma obvykle vzniká při kolizi kontinentů, kdy je část zemské kůry zatlačena hluboko pod povrch a roztavena. Magma se pak v podobě obrovského „balónu“ protavuje podél zlomů vzhůru a tuhne několik kilometrů pod povrchem ve tvaru obrovských těles – plutonů. Karlovarský pluton, vzniklý koncem karbonu, k němuž náleží žuly západního Krušnohoří a Slavkovského lesa, je čočkovité těleso šířky až 25 km a hloubky přibližně 10 km!

Žuly v našem regionu jsou tradičně rozdělovány na starší tzv. horské žuly a mladší tzv. krušnohorské žuly, na jejichž okolí jsou vázána zdejší slavná cínová ložiska. Žula má široké využití ve stavebnictví i jako dekorační kámen.

Vzorek darovala společnost ABERO, s.r.o.