Před necelými třiceti miliony let vybuchla na severovýchodním úbočí dnešních Doupovských hor menší sopka. Magma se při své cestě k povrchu dostalo do kontaktu s vodou a obrovské množství páry, které vzniklo, zvýšilo sílu erupce. Okolní lesy, připomínající například močálové pralesy na Floridě, byly rozmetány. Větve a rozlámané kmeny stromů byly v prudké smršti ožehnuty, aby vše vzápětí zasypal a zadusil příval popela a drobných úlomků lávy – lapil. Díky cirkulaci mineralizovaných roztoků došlo ke zkamenění velké části dřev – především jejich prostoupení uhličitany (kalcit, dolomit, siderit).
Srovnáním mikroskopické stavby vzorků dřev víme, že na lokalitě rostly velké jehličnany rodu Taxodioxylon, z příbuzenstva současných tisovců rostoucích v bažinných lesích oblasti Mexického zálivu. Dochovaly se také zbytky některých listnatých dřevin, například rodu Spiroplatanoxylon z příbuzenstva platanů, a Laurinoxylon z čeledi vavřínovitých. Vystavený vzorek pravděpodobně patří stromu druhu Taxodioxylon gypsaceum.
Vzorek zajistilo Muzeum Karlovy Vary, příspěvková organizace Karlovarského kraje.
Zaparkovat můžete na přírodním parkovišti (16 míst) vzdáleném cca 300 m od vyhlídky. Dále na určených zpevněných plochách podél cest, kromě křižovatek, výhyben, odboček (nutné ponechat průjezd pro hasiče, záchranáře a kamiony se dřevem).
Parkovacích míst v letní sezóně většinou není dostatek. Doporučujeme využít autobusovou dopravu. Nejkratší možností přístupu je vyjít ze zastávky autobusů MHD č. 8 Hůrky asi 1,2 kilometru vzhůru Gogolovou stezkou.
Otevírací doba se může dle počasí měnit. V případě nepříznivého počasí není zip-line v provozu
Vstup na rozhlednu je možný pouze za příznivého počasí.