V období přibližně před 22 milióny let vypukla v prostředí rašelinišť a močálů, které daly vzniknout zásobám hnědého uhlí v dnešní Sokolovské pánvi, sopečná aktivita několika menších samostatných vulkánů. Například u Těšovic, Královského Poříčí, Horního Pískovce nebo Louček. Série vulkanických explozí, provázených usazováním množství popela, kousků lávy a úlomků hornin vytržených z podloží, zasypala místní lesy. Část z pohřbených stromů, především kmeny a pařezy, se dochovala až do dnešních dnů. Jejich dřevo totiž bylo postupně prouhelněno či prostoupeno roztoky obsahujícími oxid křemičitý – křemen, nebo různé uhličitany – kalcit, dolomit, siderit. Různé druhy přeměny se často střídají i na jediném vzorku dřeva. V některých případech, jak je vidět na vyleštěné části vzorku, mohou být části dřev prostoupeny opálem.
Jakému druhu stromu patřily vystavené zkamenělé kmeny, dosud nebylo zjištěno. Podrobnější paleontologický výzkum zaměřený na dřeva stromů zde zatím nebyl prováděn.
Vzorek darovala společnost Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.
Zaparkovat můžete na přírodním parkovišti (16 míst) vzdáleném cca 300 m od vyhlídky. Dále na určených zpevněných plochách podél cest, kromě křižovatek, výhyben, odboček (nutné ponechat průjezd pro hasiče, záchranáře a kamiony se dřevem).
Parkovacích míst v letní sezóně většinou není dostatek. Doporučujeme využít autobusovou dopravu. Nejkratší možností přístupu je vyjít ze zastávky autobusů MHD č. 8 Hůrky asi 1,2 kilometru vzhůru Gogolovou stezkou.
Otevírací doba se může dle počasí měnit. V případě nepříznivého počasí není zip-line v provozu
Vstup na rozhlednu je možný pouze za příznivého počasí.