Křemenný pískovec

Velká část dnešního Karlovarska byla v první polovině třetihor rovinatou krajinou. Řeky zde překládaly své toky v říčních planinách, ve kterých se usazovaly vrstvy jílů, písků a štěrků. Stmelením z nich vznikly pískovce a slepence, označované podle Starého Sedla, odkud byly popsány jejich typické výskyty jako starosedelské. V místech, kde se usazoval jemný písek a kaly, se zachovaly i zbytky tehdejší subtropické flóry – otisky listů či kůry palem, skořicovníků, ořechovců a dalších teplomilných rostlin. Mocnost vrstev pískovců a slepenců v Sokolovské pánvi, kde se nejlépe dochovaly, dosahuje až 40 metrů. Stěny pískovcových skal i jednotlivé kameny s četnými zkamenělinami lze dobře vidět například v pískovně Erika u Sokolova.

U části vrstev starosedelských pískovců došlo k jejich prokřemenění – jejich zrna byla spojena pevným křemenným tmelem a došlo k vytvoření křemenných pískovců. S nimi se, obvykle v podobě jednotlivých balvanů, můžeme setkat přímo v Karlových Varech. Pěkné ukázky jsou také v řece Ohři u Muzikova. Tento velmi pevný a odolný materiál byl dříve používán k výrobě dlažby, plotních sloupků nebo mlýnských kamenů.

Vzorek zajistily Lázeňské lesy Karlovy Vary, příspěvková organizace.