Hadec neboli serpentinit je houževnatá tmavozelená až téměř černá hornina. Svým hedvábným leskem a barvou poněkud připomíná hadí šupiny, z čehož je odvozeno její české i vědecké jméno. Hadce vznikly přeměnou peridotitů při kolizi kontinentů během hercynského vrásnění na konci prvohor. Peridotity jsou tmavé horniny typické pro svrchní část zemského pláště, obsahují velké množství minerálu olivínu, a proto se jim česky říká olivínovce. V hadcích však bývá velká část olivínů přeměněna na minerál serpentin. Pukliny v serpentinitech často vyplňuje vláknitý minerál chryzotil – azbest.
Pro hadce je typický vysoký obsah hořčíku, což se promítá do složení podzemních vod i půd. Na území okolo Pramenů jsou jímány známé minerální vody bohaté hořčíkem. Na hadcových půdách ve Slavkovském lese, jako na jediném místě na světě, roste vzácný rožec kuřičkolistý.
Hadec byl v oblasti Pramenů a Mnichova ve Slavkovském lese těžen k výrobě proslulých kamenických a uměleckých předmětů. Jejich pěknou ukázku lze spatřit například v kostele sv. Petra a Pavla v Mnichově.
Vzorek darovala společnost Agrowild Nová Ves, s.r.o.
Zaparkovat můžete na přírodním parkovišti (16 míst) vzdáleném cca 300 m od vyhlídky. Dále na určených zpevněných plochách podél cest, kromě křižovatek, výhyben, odboček (nutné ponechat průjezd pro hasiče, záchranáře a kamiony se dřevem).
Parkovacích míst v letní sezóně většinou není dostatek. Doporučujeme využít autobusovou dopravu. Nejkratší možností přístupu je vyjít ze zastávky autobusů MHD č. 8 Hůrky asi 1,2 kilometru vzhůru Gogolovou stezkou.
Otevírací doba se může dle počasí měnit. V případě nepříznivého počasí není zip-line v provozu
Vstup na rozhlednu je možný pouze za příznivého počasí.