Amfibolit

Amfibolit je hornina vzniklá přeměnou tmavých vyvřelých hornin jako čedič, gabro či diorit. Přeměna probíhá za středních až vysokých teplot (500 až 800 °C) a širokého rozpětí tlaků v hloubkách 10 až 30 km pod povrchem. Jméno horniny je odvozeno od minerálu amfibolu, který spolu s živci – plagioklasy – patří mezi její hlavní složky. Právě střídání vrstev světlých živců a tmavého amfibolu dodává amfibolitům páskovaný vzhled. Převažující barva však bývá černá, černozelená až zelená.

Uskupení poněkud exotických hornin v oblasti mezi Mariánskými Lázněmi, Prameny a Bochovem se označuje jako mariánskolázeňský metabazitový komplex. Zdejší amfibolity, eklogity a hadce vznikly přeměnou olivínovců (peridotitů), čedičů a gaber oceánské zemské kůry a nejsvrchnější vrstvy pláště při kolizi kontinentů během hercynského vrásnění na konci prvohor.

Amfibolity jsou poměrně časté horniny. Pro svou pevnost bývají využívány jako drcené kamenivo. Pravěkým lidem sloužily jako surovina k výrobě kamenných seker.

Vzorek darovala společnost Agrowild Nová Ves, s.r.o.