Zemřel spisovatel Vladimír Páral. S Karlovými Vary a jejich lesy byl spojený desítky let

Zemřel český spisovatel Vladimír Páral (*1932). S Karlovými Vary byl spojený od roku 1967 a zdejší lázeňské lesy se staly místem jeho procházek, odpočinku i inspirace.

O karlovarských lesích napsal: „Karlovarské lesy jsou líbezné a roste v nich, od trávy až po věkovité stromy, výběr nejlepší zeleně celé Evropy. Před dávnými tisíciletími jsme my, lidé, vyšli z lesa a od té doby jsme nenašli místo, kde bychom se cítili svobodněji a šťastněji.“

Do Karlových Varů přijel poprvé v roce 1967 a od té doby se do města pravidelně vracel. Mnoho času trávil také v lázeňských lesích. O městě a jeho lesích se zmínil v několika svých knihách, například v Muka obraznosti, Dekameronu 2000 nebo Playgirls. V románu Kniha rozkoší, smíchu a radosti je dokonce kapitola nazvaná Satori v Karlových Varech.

Právě tato kniha stála v roce 1993 u zrodu projektu Páralpárty, který tehdy zahájily Lázeňské lesy Karlovy Vary. Díky této iniciativě a příznivé době se podařilo zachránit a obnovit celou řadu altánů a dalších historických staveb v karlovarských a později také mariánskolázeňských lesích. Projekt s přesahem do Mariánských Lázní trval více než deset let.

Na Páralovy pobyty v Karlových Varech zůstalo několik vzpomínek přímo v lese. U cesty nad Lesní pobožností stále roste jedle, u které podle vzpomínek čerpal inspiraci a sílu. Jeho jméno nese také tzv. Páralovo sedátko, které stojí na pahorku u chaty Rusalka. Právě zde 9. října 2003 zasadil malý stromek, který se stal známým jako Páralova jedle.

Vraťme se ale ještě k altánu Rusalka. Spisovatel zde čerpal inspiraci, což dokládá i úryvek z jeho románu Kniha rozkoší, smíchu a radosti:

„Zcela oproštěný a otevřený vyšel z pavilónu Rusalka do deště, který mu teď již nevadil, vesele mu nastavoval tvář a se smíchem pil jeho čerstvou vodu z nebe, to zdejší šedivé listopadové je přece totéž, jako bylo čistě modré v květnové Číně a karlovarské lázeňské lesy jsou jako Zahrada potěšení v Šanghaji a zahrady Rybářova, Západní a Zahrada pohodlí v Sučou. Volně vcházel do zdejších altánů, pavilónů a stavení Vyhlídka, Diana, Myslivna a Svatý Linhart jsou přece stejná jako ty, v horách nad Pekingem, jako ty v horách někde za obzorem, jako ty, kam nyní kráčí spisovatel, který miloval ženy, víno, les, stromy a dlouhé procházky.“

Karlovarské lesy tak zůstaly zachyceny nejen v Páralových knihách, ale také v konkrétních místech, která dodnes připomínají jeho pobyty ve městě.

- PAVEL REISER -